Masakr v Gaze není jen genocidou lidí, ale i systematickou likvidací zemědělské půdy a ekosystémů, které živily miliony obyvatel.
Gaza, kdysi země bohatá na úrodnou půdu a soběstačnost v potravinách, se nyní stává místem, kde se život ztrácí nejen v lidské podobě, ale i v podobě země samotné. Podle zpráv OSN zůstalo pouze 1,5 % zemědělské půdy přístupné a nepoškozené, což představuje alarmující pokles z původních 40 % obdělávané plochy.
Ekocida – slovo, které v sobě skrývá hrůzu systematického ničení přírodního prostředí, je zde realitou. Zatímco svět sleduje záběry zničených budov a infrastruktury, méně viditelný, ale neméně děsivý je rozklad ekosystémů, které byly základem života v Gaze.
Podle George Monbiota, renomovaného komentátora, je současný stav v Gaze nejen genocidou palestinského obyvatelstva, ale i snahou o úplné vyhlazení života na této zemi. Toto dvojí vyhlazení – lidí i jejich domova – představuje děsivý plán, který se odehrává před našima očima.
Historicky byla Gaza soběstačná v produkci zeleniny, drůbeže, oliv, ovoce i mléka, přestože zde žila extrémně hustá populace. Nyní však zbylé zbytky zemědělské půdy nejsou schopny uživit více než dva miliony obyvatel. Tato situace vyvolává hluboký pocit beznaděje a zmaru, který přesahuje běžné válečné utrpení.
Ekologický rozměr konfliktu, často přehlížený, signalizuje, že i kdyby se zbraně umlčely, život v Gaze by zůstal nesnesitelný. Půda otrávená, voda znečištěná a ekosystémy zničené – to vše znamená, že přežití je téměř nemožné bez radikální obnovy, která zatím není na obzoru.
Je třeba si uvědomit, že ekocida je nejen zločinem proti přírodě, ale i proti budoucím generacím. Likvidace zemědělské půdy a přírodních zdrojů znamená odsouzení lidí k pomalé smrti hladem a vykořenění z jejich domovů. Tento druh genocidy je tichý, ale nesmírně smrtící.
Hororové varování na závěr: Pokud svět nezastaví tento proces vyhlazování života v Gaze, nezůstane zde nic živého – ani lidé, ani země, která je živila. Toto je mrazivá připomínka, že válka může zabíjet nejen bombami, ale i pomalou smrtí přírody samotné. Buďme svědky, ale i strážci života, než bude příliš pozdě.
Komentáře