Policie v Piemontu odhalila dvě nizozemské děti, které rodiče drželi roky v naprosté izolaci. Chlapec nosil v devíti letech pleny, neuměl mluvit ani číst. Případ šokoval celou Itálii.
Na odlehlém statku poblíž Lauriana v italském Piemontu objevili policisté během evakuace po záplavách něco děsivého. Dvě nizozemské děti ve věku šest a devět let žily v naprosté izolaci – bez školy, bez kontaktu s okolím, bez záznamů v matrice. Devítiletý chlapec nosil pleny, neuměl mluvit, číst ani psát. Ani jeho mladší sestra na tom nebyla lépe. Rodina byla pro italské úřady zcela neviditelná, jako by nikdy neexistovala.
Rodiče – nizozemský otec Frederik a jeho manželka s marockými kořeny – žili podle vlastních slov v ústraní kvůli ochraně před viry. Pandemie koronaviru byla pro ně impulsem, proč děti naprosto odstřihli od světa. „Učili jsme děti doma anglicky i italsky,“ hájil se Frederik pro italský tisk a ukazoval fotografie s usměvavými dětmi, pokoji plnými hraček a domácí školou. Úřady ale objevily naprosto zanedbané děti v plenách, v katastrofálních hygienických podmínkách.
Místní obyvatele případ šokoval a děsil zároveň. Nikdo děti neznal, nikdy je neviděli ve škole ani ve vesnici. Starostka obce Mara Baccollová označila celou věc za „velmi choulostivou záležitost“. Otec tvrdí, že děti nebyly zanedbávány a měly vše, co potřebují. „Pleny měl syn proto, že během evakuace přišel o spodní prádlo. Nebyl čas, manželka je nemocná. Na vše jsem byl sám.“
Podle prokuratury v Turíně ale šlo o případ těžkého zanedbání a ohrožení dětí. Děti žily bez jakýchkoliv stimulů, bez školy, bez zdravotní péče. Soud je proto odebral rodičům a umístil do chráněné komunity. Otec smí své děti vídat jednou za dva týdny a bojuje o jejich návrat. „Věřím, že vyšetřování očistí naše jména a děti nám vrátí. Nejsme duchové, jsme skutečná rodina,“ říká zoufale Frederik.
Hororové varování: Izolace a strach z okolního světa mohou z dětí udělat neviditelné duchy, ztracené v čase i společnosti. Každý další případ podobného odloučení může znamenat životní handicap a nekončící noční můru – a to i pod pláštíkem „rodičovské ochrany“.
Komentáře