Clark Olofsson, jehož životní dráha inspirovala vznik pojmu „Stockholmský syndrom“, podlehl po dlouhé nemoci ve věku 78 let. Švédsko ztrácí legendárního zločince.
Švédsko se ponořilo do temného smutku – Clark Olofsson, proslulý zločinec a ústřední postava kriminálního dramatu, jež dalo vzniknout pojmu „stockholmský syndrom“, zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici v Arviku. Zprávu potvrdila rodina i švédská média. Jeho odchod znamená konec jedné z nejtemnějších kapitol evropské kriminalistiky.
Olofssonova cesta ke zločinu byla lemována rodinnými tragédiemi i sociálním selháním. Již v 11 letech ho otec opustil, matka trpěla duševní chorobou a děti skončily v komunitní péči. První policejní záznam následoval v 19 letech: vloupání, napadení a spoluúčast na vraždě policisty. Olofsson se nikdy nedokázal vymanit ze světa zločinu.
Jeho jméno se nesmazatelně zapsalo do dějin v roce 1973 při loupeži v bance Norrmalmstorg. Zatímco byl ve vězení, ozbrojený Jan-Erik Olsson během dovolenkového propustku vzal v bance čtyři rukojmí a požadoval Olofssonovo propuštění. Švédská vláda ustoupila – a Clark se stal součástí šestidenního psychologického hororu. Rukojmí postupně začali cítit s únosci sympatie a bránili je proti policii. Tak vznikl pojem „Stockholmský syndrom“ – děsivé selhání psychiky tváří v tvář zlu.
Olofsson byl sice za tuto akci osvobozen, ale jeho život dál připomínal nekonečnou spirálu kriminálních skutků – bankovní loupeže, obchod s drogami, podíly na krádežích umění i pašování. Poslední trest si odpykal v Belgii za pašování drog s přitěžujícími okolnostmi, odkud byl propuštěn až po roce 2018.
Během života byl dvakrát ženatý a zanechal po sobě šest dětí. Ve vězení se údajně vyučil novinářem, ale svou temnou minulost nikdy nedokázal zcela setřást.
Varování na závěr: Smrt Clarka Olofssona nám připomíná, že zlo nikdy nespí a jeho stíny mohou zasáhnout i naši mysl. Stockholmský syndrom není jen výjimečná diagnóza – je to důkaz, jak hluboko můžeme padnout, když ztratíme víru v dobro.